Hormuzský průliv je v poslední době zřejmě nejvíce opakovaným zeměpisným pojem. Stojí za to si ho trochu představit.
Průliv získal jméno podle historického města a království Hormuz, který ležel na íránské straně a následně byl přemístěn na stejnojmenný ostrov.
Hormuzský průliv spojuje Perský a Ománsky záliv, nachází se mezi Íránem na severní straně a Ománem na jižní straně, uzavírá Perský záliv, ústí do Arabského moře a následně do Indického oceánu.
Jeho délka je 150 km, nejužší šířka 39 km, největší hloubka přes 200 m, průměrná hloubka 70 m a hloubka ve dvou plavebních koridorech umožňujících proplutí největších tankerů okolo 100 m.
Šířka koridoru pro vplouvající i vyplouvající lodě je 3 km, mezi koridory je 2 km široké bezpečnostní oddělovací pásmo.
Ve standardním režimu propluje denně okolo 100 nákladních lodí, počet tankerů činí necelou polovinu.
Ročně průlivem propluje okolo 35.000 lodí, což je dvojnásobek lodí proplouvajících Suezským kanálem a trojnásobek lodí proplouvajících Panamským kanálem.
Hormuzský průliv je zřetelně nejvýznamnější z hlediska objemu, hodnoty a strategického významu přepravovaných energetických surovin.
Přes průliv se přepravuje 25 % celosvětové spotřeby ropy, 20 % světového obchodu se zkapalněným plynem a 15 % světového obchodu s močovinou.
Největšími exportéry přes průliv jsou prakticky všechny země Perského zálivu, Saudská Arábie, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar a Írán.
Nejvíce závislými státy na dodávkách jsou Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea.
Máte dotaz nebo chcete pomoci s výběrem?
Volejte nebo nám napište – do 24 hodin se vám ozveme.
